Osteoartritida (OA) je u psů velmi rozšířeným problémem – pravděpodobně jí trpí 4 z 10 psů ve vaší praxi. Patogeneze OA zahrnuje změny ve všech tkáních synoviálního kloubu, včetně kloubní chrupavky, subchondrální kosti, synovie a periartikulárních struktur. Dominantním symptomem je bolest. Současným terapeutickým cílem je zvládnutí této bolesti a související ztráty funkce kloubu, a tím zlepšení kvality života pacientů. Revoluční novinkou v terapii bolesti provázející OA je u psů použití monoklonální protilátky (mAb) bedinvetmabu, jejíž mechanismus účinku je zcela odlišný oproti nesteroidním antirevmatikům (NSAIDs).
Úvod
Osteoartritida (OA) výrazně negativně ovlivňuje kvalitu života psů a omezuje jejich mobilitu. Bolest, snížení kvality života a mobility psů v souvislosti s OA jsou pro majitele také nejčastějším důvodem k úvahám o eutanazii zvířete.
Zde se můžete podívat na krátké video, jak osteoartritida vzniká.
Současné terapeutické možnosti jsou sice efektivní, ale mají své limity. Ne všichni pacienti reagují na podávání NSAIDs, a někteří je dokonce netolerují. Tato terapie vyžaduje monitorování z důvodu výskytu nežádoucích účinků. Dalším úskalím může být nízká adherence k nastavené léčbě ze strany majitelů psů. Pro některé z nich je každodenní terapie obtěžující a její nedodržování může být poté příčinou selhání stanoveného managementu bolesti. Perorální aplikace analgetik je pro některé majitele, ale i některé psy velmi obtížná, zejména pokud jsou nuceni z důvodu dalších onemocnění užívat více léků současně.
Proaktivní management bolesti je přitom základem terapie OA umožňujícím provádění podpůrné péče v průběhu onemocnění (pohyb, rehabilitace, kontrola hmotnosti, nutraceutika). Z uvedených důvodů vyplývá, že je více než vhodné volit účinnou terapii vyznačující se současně také menším množstvím nežádoucích účinků a ideálně i pozitivním vlivem na compliance pacienta i jeho majitele.
Patogeneze bolesti kloubů při OA
Bolest je u pacientů s osteoartritidou zprostředkována mnoha mediátory, včetně prostaglandinů a nervového růstového faktoru (NGF), signálního proteinu produkovaného poškozenou tkání. NGF je klíčovým mediátorem bolesti, jeho hodnoty jsou v synoviální tekutině kloubů postižených OA zvýšené. Vazba NGF na receptory bolesti TrkA aktivuje signál bolesti a zvyšuje celkovou citlivost na lokální bolestivé podněty. Po navázání jsou komplexy NGF-TrkA internalizovány do nervových buněk, kde řídí aktivity, jež mění funkci nervu a senzibilizují jej vůči bolestivým podnětům. NGF se váže také na receptory TrkA na zánětlivých buňkách, indukuje uvolňování prozánětlivých mediátorů a dalšího NGF, čímž se uzavírá „začarovaný kruh“ zánětu a bolesti.
Bedinvetmab jako inovativní modalita léčby
Mechanismus účinku
Bedinvetmab je vysoce specifický protein imunitního systému, který cílí na klíčový mediátor bolesti NGF a neutralizuje jej. Vazbou na něj snižuje množství volného NGF schopného vázat se na receptory v neuronech, imunitních a dalších buňkách, což má za následek redukci bolesti, snížené uvolňování prozánětlivých mediátorů a dalšího NGF a redukci neurogenního zánětu.
Způsob a frekvence aplikace, účinnost léčby
Jedna injekční (subkutánní) aplikace preparátu obsahujícího bedinvetmab efektivně mírní bolest provázející OA po dobu 1 měsíce. Psi vykazují snížení bolesti a zvýšení mobility již po první injekční dávce.
Účinnost preparátu obsahujícího mAb bedinvetmab byla prokázána v klinické studii zahrnující psy postižené OA. Bedinvetmab vykázal signifikantní účinek v terapii bolesti, ovlivnění intenzity bolesti a kvality života pacientů v období 3 měsíců.
Bezpečnostní profil
Preparát obsahující bedinvetmab prokázal příznivý a stabilní bezpečnostní profil. Ve studiích zahrnujících terénní data od cílové populace z období až 9 měsíců nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky související s terapií preparátem obsahujícím bedinvetmab. Toto léčivo funguje jako přirozeně se vyskytující protilátky a je eliminováno běžnou cestou degradace proteinů, s minimálním vlivem na funkci jater, ledvin a s minimálními účinky na gastrointestinální trakt.
Nejsou známy lékové interakce. Ve studii byl preparát podáván současně s běžně používanými léčivy, včetně antibiotik, antiparazitik, vakcín, antihistaminik, lokálních antiseptik, kortikosteroidů, nutričních suplementů. V laboratorní studii byla prokázána dobrá snášenlivost současného podávání bedinvetmabu s NSAID karprofenem po dobu 14 dnů. Ve studii byla dále prokázána bezpečnost preparátu obsahujícího bedinvetmab v dávce 10násobně převyšující doporučené dávkování. Také incidence imunogenicity je nízká (1,1 %).
Preparát není určen pro psy do 12 měsíců věku, pro chovné jedince a březí či kojící feny. Kontraindikací je samozřejmě hypersenzitivita na účinnou látku a/nebo pomocné látky.
Shrnutí a závěr: Proč a kdy zvolit bedinvetmab?
Použití mAb bedinvetmabu představuje novou éru v managementu bolesti provázející onemocnění OA. Preparát s obsahem této účinné látky byl speciálně vyvinut pro dlouhodobý management bolesti. Jeho pravidelné podávání (injekčně 1× měsíčně) je optimálním řešením z hlediska výše zmíněných faktorů negativně ovlivňujících compliance pacienta i majitele, a tím i úspěšnost terapie. Současně je terapeutickou volbou pro psy s intolerancí NSAIDs nebo užívající léky interagující s NSAIDs.
Při publikaci tohoto článku jsme získali od chovatelky německého ovčkáka Aliho 2 krátké video záznamy před a po použití produktu Librela. Ali před aplikcí. Ali po aplikaci.
Zdroje:
1. Fusco M., Skaper S. D., Coaccioli S. et al. Degenerative joint diseases and neuroinflammation. Pain Pract 2017; 17 (4): 522−532, doi: 10.1111/papr.12551.
2. Litman D. Maximizing success in osteoarthritis care: benefits of a comprehensive management approach. Int J Rheum 2008; 5: 1−11.
3. Lascelles B. D. X. Detecting and measuring osteoarthritis pain in young dogs. Proceedings From the 2019 WSAVA Congress Symposium, 2019.
4. Lascelles B. D. X., Brown D. C., Conzemius M. G. et al. Measurement of chronic pain in companion animals: discussions from the Pain in Animals Workshop (PAW) 2017. Vet J 2019; 250: 71−78, doi: 10.1016/j.tvjl.2019.07.001.
5. Isola M., Ferrari V., Miolo A. et al. Nerve growth factor concentrations in the synovial fluid from healthy dogs and dogs with secondary osteoarthritis. Vet Comp Orthop Traumatol 2011; 24 (4): 279−284, doi: 10.3415/VCOT-10-04-0051.
6. Epstein M. E. Anti-nerve growth factor monoclonal antibody: a prospective new therapy for canine and feline osteoarthritis. Vet Rec 2019; 184 (1): 20−22, doi: 10.1136/vr.k5292.
7. Enomoto M., Mantyh P. W., Murrell J. et al. Anti-nerve growth factor monoclonal antibodies for the control of pain in dogs and cats. Vet Rec 2019; 184 (1): 23, doi: 10.1136/vr.104590.
8. Olivry T., Bainbridge G. Advances in veterinary medicine: therapeutic monoclonal antibodies for companion animals. Clinician’s Brief, 2015 Mar.
9. Keizer R. J., Huitema A. D., Schellens J. H., Beijnen J. H. Clinical pharmacokinetics of therapeutic monoclonal antibodies. Clin Pharmacokinet 2010; 49 (8): 493−507, doi: 10.2165/11531280-000000000-00000.
10. Foster Rosenblatt Zoetis Librela Canine Anti-NGF Pricing Analysis. Data on file. Zoetis.
